Havran

Překlad: anglicky » česky
Edgar Allan Poe
Havran

[First published in 1845]
horizontální prostor Až po půlnoci melancholický, když jsem přemýšlel slabý a unavený,
Přes mnohé kuriózní a zvědavý objem zapomenuté tradice,
I když jsem přikývl, téměř dřímání, náhle přišla odposlech,
Od někdo jemně klepající, klepající na dveře mého pokojíku.
" 'Tis některých návštěvníků,' I muttered," odposlech na moje dveře komory --
Jen tohle a nic víc. '

Aha, jasně Vzpomínám si, jaký byl v nehostinných prosince,
A každý samostatný umírající žhavý učinil jeho duch na podlaze.
Toužebně jsem si přál nazítří; - marně jsem hledal si půjčit
Z mých knih zastavení na smutku - smutku pro ztracené Lenor --
Pro vzácné a sálavé rodné komu andělé s názvem Lenor --
Nameless zde na věky.

A hedvábný smutné nejistý šustění každého fialové opony
Nadšená mi - plněné se mi fantastický pocit hrůzy nikdy dříve;
Takže nyní, aby se stále bije mé srdce, jsem stál opakování
" 'Tis některých návštěvník entreating vstup na moje dveře komory --
Některé pozdní návštěvník entreating vstup na moje dveře komory, --
To je, a nic víc, '

V současné době má duše se upevnilo a váhající pak již
"Vážený pane, 'řekl jsem," nebo paní, opravdu vaše odpuštění jsem zapřísahat;
Skutečností však je, byl jsem dřímání, a tak jemně jsi přišel klepající,
A tak slabě jste přišli odposlech, odposlech na moje dveře komory,
To jsem byl určitě omezené Slyšela jsem vás' - zde jsem otevřel široké dveře, --
Darkness tam, a nic víc.

Hluboko do tmy, že peering, dlouho jsem stál tam přemýšlel, obávající se,
Pochyb o tom, snít sny žádný smrtelník nikdy neodvážil do snu před
Ale bylo ticho a bez přerušení, a tma nedal znamení,
A jediný slovo, tam se mluví byl šeptal slova, "Lenore! '
To jsem šeptal, a ozvěnou reptali zpět slovo, "Lenore! '
Jen toto a nic víc.

Zpět do komory, soustružení, všechny mé duše ve mně pálení,
Brzy zase jsem slyšel odposlech o něco hlasitěji než předtím.
"Jistě, 'řekl jsem," jistě, že je něco v mém okně mříž;
Podívám se poté, co při tom je, a tuto záhadu prozkoumat, --
Nechť mé srdce je stále ještě chvilku a tuto záhadu prozkoumat, --
'Tis vítr a nic víc!'

Otevřeno zde jsem mrštil na žaluzií, kdy se mnoho flirtovat a vibrace,
Tam stupňuje a vznešený krkavec na svatý dnů na minulost.
Nemenším poklonil se mu, nemá chvilku zastavit nebo mu zůstal;
Ale s mien na pána nebo paní, posazený nad mé komory dveře --
Posazený na bustu Pallas těsně nad mou komory dveře --
Perched, a posadil se, a nic víc.

Tedy ebenového ptáka okouzlující moje smutné chuť do usmívá,
Do hrobu a záď slušnost z nálada ho nosila,
"I když tvé výkyvu ostříhá a ostříhaná, ty, 'řekl jsem," jsi jistě ne zbabělý.
Příšerný hrozivou a antické krkavec putování od pobřeží přes noc --
Řekni mi, co panský tvé jméno je v noci na Plutonian Shore! '
Quoth krkavec, "nikdy '.

Mnohem I divili se tento těžkopádný slepice slyšet diskursu tak výrazně,
I když jeho odpověď malý význam - malý relevance porodila;
Pro nemůžeme pomoci dohodnout se, že žádný živý člověk
Stále ještě bylo vidět ptáka požehnal se nad jeho komorní dveře --
Bird nebo bestie nad vytvarovaný poprsí nad jeho komorní dveře,
S takovým názvem jako "nikdy '.

Ale krkavec, jak sedí osamělý na placid bust, mluvil pouze
To jedno slovo, jako by jeho duše v jedno slovo, které učinil outpour.
Nic dalšího pak mluvil - není pírko pak fluttered --
Till I sotva více než muttered "Další přátelé má nalétáno před --
Na zítra si ponechá mě, jako mé naděje mít nalétáno před '.
Tu pták řekl: "nikdy více '.

Vyplašený na ticho v členění podle odpovědí tak příhodně se mluví,
"Doubtless, 'řekl jsem," to, co mluví je jen jeho populace a skladu,
Pocházejí z některé nešťastný velitel komu nemilosrdný katastrofy
Následuje rychlý a následuje rychlejší než jeho písní jeden zátěž porodila --
Až do dirges jeho naději, že melancholie břemeno nesli
Na "Nikdy-nikdy více." '

Ale krkavec stále okouzlující všechny mé smutné duše do usmívá,
Přímo jsem kolové a zmírněny sedadla před ptáka a poprsí a dveře;
Pak, po sametové ztroskotání, I betook sám k propojení
Ozdobný až vymyšlené, přemýšlel, co to zlověstný pták na minulost --
Co tento chmurný, těžkopádný, příšerný, vyzáblý a zlověstný pták na minulost
Znamenal v croaking "nikdy '.

To jsem seděl zabývající se hádat, ale žádná slabika vyjadřující
Do drůbeže, jejíž ohnivé oči hned vypálil do mého lůna Ústřední;
To a více jsem seděl věští, s mou hlavou bezstarostně zakloněné
Na sedák je sametová podšívka, že lampa gloated-light o'er,
Ale jehož sametové fialová podšívka s lampou-light gloating o'er,
Ona se tisku, ach, nikdy!

Poté, methought, vzduchu stoupl hustší, parfémovaný z skrytém kadidelnici
Houpal o serafové, jehož noha-spadá tinkled na tufted podlahou.
"Nešťastník, 'zvolal jsem," tvůj Bůh, ti půjčil - těmito anděly on poslal tobě
Respitní - respitní a utišující lék z tvé vzpomínky na Lenore!
Pít zhluboka, ach pít zhluboka tohoto druhu utišující lék, a zapomenout na toto ztracené Lenore! '
Quoth krkavec, "nikdy '.

"Prorok! ' řekl jsem, "to trápení! -- Prorok stále, je-li pták nebo ďábel! --
Ať už se pokušitel poslal, nebo zda bouře odhozený tě tady na pevnině,
V troskách, ale všechny nezdolaný, v této pouštní zemi dýchnout --
Na tomto doma strašidelný horor - řekni mi, opravdu, já zapřísahat --
Je tam - je tam lékařství v Galád? -- Řekni mi - řekni mi, mám zapřísahat! '
Quoth krkavec, "nikdy '.

"Prorok! ' řekl jsem, "to trápení! -- Prorok stále, je-li pták nebo ďábel!
Do tohoto nebe, že ohýbá nad námi - tím, že jsme oba hluboce uctívat Boha --
Řekni této duše s trápením s nákladem, pokud do vzdálené Aidenn,
Jeho sevření a posvěcený rodné komu andělé s názvem Lenor --
Sevření vzácná a sálavé dívka, kterou andělé, jménem Lenore '?
Quoth krkavec, "nikdy '.

"Buď to slovo naše značka dělení, pták nebo zloduch! ' I shrieked upstarting --
"Jdi zpátky do bouře a noční Plutonian Shore!
Nechte žádná černá plume jako důkaz, že leží tvé duše mluvil!
Nech mou osamělost bez přerušení! -- Ukončete poprsí nad mé dveře!
Take tvůj zobák z mého srdce ven, a vzít tvé formě z mých dveří! '
Quoth krkavec, "nikdy '.

A krkavec, nikdy přemístění, stále sedí, stále sedí
Na bledý bustu Pallas těsně nad mou komory dveře;
A jeho oči byly všechny zdánlivé na démon je, že je sní,
A svítilna-light o'er ho proudu hodil svůj stín na podlaze;
A moje duše, že ze stínu, který leží na plovoucí podlahy
Musí být odvolány - nikdy více!